Peerování jako nástroj prevence a destigmatizace
O projektu
Vítejte na stránkách projektu Peer 2 Be!
Peer 2 Be navázal na předchozí úspěšný projekt PODUZ (Podpora duševního zdraví v adolescenci) podpořeném Fondy EHP a Norska.
Během prvního projektu jsme se zaměřili na vzdělávání a destigmatizaci a začali spolupracovat se středními školami na poli duševního zdraví, a to velmi intenzivně. Zároveň jsme kromě odborníků v rolích psychologů, psychoterapeutů a lektorů zapojili do všech projektových částí samotné studující. A přišli jsme na bezva věc! Mladí lidé se možná zdají být velmi zranitelní a křehcí, zároveň jsou však aktivní a nebojí se detabuizovat témata, která jsou stále pro mnohé těžká a temná. Studující VŠ i středoškoláci se sice potýkají s řadou duševních potíží a nepohod, jsou ale současně poměrně otevřeni o svých problémech mluvit, a to často i veřejně. Sdílet a vzájemně si pomáhat. S tím s námi do pokračování div_ného projektu PODUZ většina šla.
Tým projektu Peer 2 Be měl tři hlavní úkoly:
- vzít české studující a stávající či budoucí peery na Island, kde se ve spolupráci s tamní neziskovou organizací Traustur Kjarni (v anglickém překladu Solid Corepartnera projektu) zúčastní IPS (Intentional Peer Support) tréninku
- představit partnera projektu české veřejnosti na Recovery konferenci organizované českým partnerem projektu, organizací Ledovec
- vytvořit tzv. toolkit, kterému je věnována tato stránka (a proto čtěte dál)
O Traustur Kjarni
Od roku 2019 vede organizace Traustur Kjarni (in English Solid Core) implementaci peer podpory a propojuje lidi vyškolené metodikou IPS (Intentional Peer Support), což je metoda založená na důkazech, kterou vytvořili klienti služeb duševního zdraví pro ostatní klienty. Tato iniciativa významně podpořila a posílila četné nevládní organizace i veřejné subjekty v oblasti služeb duševního zdraví. Traustur Kjarni se aktivně podílí na implementaci a školeních peer podpory na mezinárodní úrovni díky vynikajícím výsledkům dosaženým v projektu na Islandu, kde absolvovalo výcvik přibližně 90 peerů. Nová profesní role peer podpory byla vytvořena a rozvinuta v islandské univerzitní nemocnici, ve které Traustur Kjarni působila jako klíčový partner. Za svou práci byla organizace Traustur Kjarni nominována na Prezidentskou cenu za veřejné zdraví pro rok 2024.
“V Traustur Kjarni věříme, že mezinárodní spolupráce a inovace řízené uživateli jsou klíčové pro rozvoj silných a smysluplných služeb peer podpory. Učením se z globálních zkušeností a soustředěním se na hlasy těch, kteří mají osobní zkušenosti společně vytváříme přístupy, které skutečně odrážejí potřeby našich komunit.““
Tuto všechno je toolkit
Právě čtete to hlavní, co měl projekt Peer 2 Be přinést. Toolkit. Tak jsme to nazvaly my. Jedná se zkrátka o metodickou oporu tréninku peerů, inspirace pro tzv. výběrová řízení na peery, vytvoření peerské komunity, proškolení a následující péči o zapojené studující. A to především ve školním a univerzitním prostředí. Tento toolkit nemá být kuchařkou s přesným receptem na to, jak upéct peera. Naším záměrem spíše je inspirovat vás, sdílet s vámi naši cestu a zkušenost. Snažili jsme se stravitelnou formou vměstnat do webových šablon praktické tipy, podněty a zamyšlení, kterak peerování pomáhá a jak jej implementovat právě třeba na vaší škole. Cílem bylo také nechat promlouvat ty nejdůležitější, a to peery samotné. A tak celým tímto textem a instagramovou kronikou projektu prostupují skutečné zážitky peerů a peerek, se kterými spolupracujeme. Projekt Peer 2 Be je stejně tak věnován jim jako vám. My jsme jen dali dokupy slova, poskládali myšlenky, nechali si radit a hlavně si prošli celým procesem peerování od píky, společně. A tak si troufáme radit. Nebo spíše doporučovat. A pokud vám nedá duše vašich studujících, spolužáků, kamarádů či blízkých spát, vyberte si část toolkitu, která je vám nejbližší a třeba vás navede na směr, kterým se vydat. A jestli nám chcete cokoliv sdělit, sdílet s námi tu vaši zkušenost, napište nám na vankovam@rek.zcu.cz.
A tady se sluší poděkovat! Celému týmu a všem lidem, kteří k peerování byť jen přičichli,a le vidí v něm smysl. Takk našemu islandskému partnerovi. A díky našemu českému partnerovi.
Kdo je peer
Peer je v kontextu našeho projektu studující se zkušeností s duševním onemocněním, který poskytuje podporu, poradenství nebo mentoring svým vrstevníkům-studujícím, kteří procházejí podobnými obtížemi. Peer není terapeut – není odborníkem na teorii, ale expertem na vlastní zkušenost. Díky tomu může nabídnout pochopení, které vychází z autentického prožitku, a vytvořit bezpečný prostor pro otevřený rozhovor.
Peerská podpora staví na rovnocennosti, důvěře a vzájemném respektu. Peer není v roli toho, kdo „zachraňuje“ – místo toho provází, podporuje a pomáhá hledat řešení, která vycházejí z potřeb druhého člověka.
Co je peerování
Pozitiva peerské podpory
- Sdílená zkušenost: Peer rozumí, čím si druhý prochází, protože zažil něco podobného. Díky tomu může pomoci normalizovat obtíže a ukázat, že v tom člověk není sám. Tato sdílená zkušenost může také inspirovat naději a víru v možnost zotavení.
- Přístupnost a neformálnost: Peer není autoritou jako učitel nebo psycholog, což může snížit ostych a usnadnit otevřenost. Studující se na své vrstevníky obracejí častěji než na univerzitní instituce.
- Podpora sebevědomí: Peerská podpora pomáhá nejen příjemci, ale i peerovi samotnému. Ten si rozvíjí komunikační dovednosti, sebedůvěru a schopnost pomáhat druhým.
- Prevence závažnějších problémů: Včasné sdílení může pomoci zabránit zhoršení obtíží v duševním zdraví spojených především se stresem nebo třeba izolací.
- Budování komunity: Peerská podpora vytváří prostředí, kde se lidé necítí sami, ale naopak součástí podpůrné sítě.
- Snížení stigmatu: Programy peer podpory pomáhají snižovat stigma spojené s duševním zdravím. Normalizací rozhovorů o duševním zdraví mezi vrstevníky může přispět k širší univerzitní kultuře, která snižuje stigma a podporuje otevřenou diskusi o těchto otázkách.
Co se dá peersky řešit
Peerská podpora může pomoci s různými oblastmi, v prostředí univerzity především:
- Zvládání stresu před zkouškami
- Adaptace na nové prostředí (např. přechod na střední/ vysokou školu)
- Řešení mezilidských vztahů (např. konflikty se spolužáky, osamělost)
- Motivace ke studiu a organizace času
- Akademická motivace a studijní dovednosti
- Sdílení zkušeností s duševním zdravím a well-beingem
- Podpora v krizových situacích (doporučení dalších možností pomoci)
- Úzkost, včetně sociální úzkosti
- Deprese a špatná nálada
Jak se starat o peera
I peer potřebuje péči, aby mohl efektivně pomáhat druhým. Na co nezapomínat?
- Sebereflexe – uvědomovat si své limity a necítit se zodpovědný za vyřešení všech problémů. Pomáhá, ale nese plnou odpovědnost jen za sebe.
- Supervize a podpora – možnost sdílet vlastní zkušenosti s jinými peery nebo odborníky pomáhá udržet emoční pohodu a předcházet přetížení.
- Dobíjení baterek – pravidelně si dopřávat odpočinek, věnovat se vlastním koníčkům a nevyhořet.
- Vzdělávání – rozvíjet se v komunikaci, krizové intervenci a dalších dovednostech, které pomohou v peerování.
- Vědět, kdy odkázat dál – pokud je situace vážná, nebát se doporučit odbornou pomoc.
Jak se stát peerem
Cesta peera obvykle zahrnuje:
Peerská podpora není jen o pomoci druhým – je to také příležitost k osobnímu růstu, posílení sebevědomí a získání cenných dovedností pro život i budoucí profesi.
Slovníček pojmů
Peer – Člověk poskytující neformální podporu vrstevníkům na základě vlastní zkušenosti.
Psycholog – Odborník na lidské chování a psychiku, který provádí diagnostiku a poradenství, ale neléčí pomocí léků.
Psychoterapeut – Odborník pracující s psychickými obtížemi pomocí psychoterapie, nemusí být nutně psychologem.
Psychiatr – Lékař specializující se na duševní onemocnění, který může předepisovat léky.
Peerská podpora – Proces, při kterém si lidé ve stejné životní situaci vzájemně pomáhají, sdílí zkušenosti a poskytují si oporu.
Aktivní naslouchání – Technika zaměřená na plné soustředění na mluvčího, ověřování porozumění a empatii.
Empatie – Schopnost vcítit se do pocitů druhého člověka a porozumět jeho perspektivě.
Supervize – Pravidelná reflexe a odborná podpora nejen peerů, která pomáhá udržet kvalitu a duševní pohodu.
Krizová intervence – Okamžitá pomoc člověku v akutní psychické krizi s cílem stabilizovat jeho stav.
Well-being – Celková duševní a fyzická pohoda člověka, kterou mohou peerové podporovat.
Resilience – Schopnost zvládat stres a adaptovat se na náročné životní situace.
Self-care – Péče o vlastní psychické a fyzické zdraví, důležitá i pro peer pracovníky.
Naše cesta
Český tým na Islandu a IPS trénink: plusy a minusy
Jedním z klíčových momentů našeho projektu bylo školení Intentional Peer Support (IPS), které jsme absolvovali na Islandu. Tento pětidenní intenzivní kurz se zaměřoval na principy peerské podpory, především na budování vztahu, vzájemné učení a aktivní naslouchání. IPS se oproti tradičním podpůrným přístupům liší tím, že neklade důraz na hledání řešení, ale spíše na společné objevování nových možností.
Mezi hlavní přínosy školení patřilo setkání s inspirativními lidmi z různých prostředí, výměna zkušeností a možnost osvojit si techniky aktivního naslouchání. Zaujalo nás zaměření se na navázání kvalitního kontaktu s druhým člověkem bez nutnosti okamžitého řešení problémů, což je v praxi často přirozená, ale ne vždy užitečná tendence.
Výzvou však bylo velmi intenzivní časové rozvržení – sedmihodinové bloky po dobu pěti dnů vyžadovaly velkou soustředěnost a byly místy vyčerpávající. Dalším náročným aspektem bylo poměrně dogmatické pojetí některých témat a menší prostor pro otevřenou diskuzi a kritickou reflexi. Očekávali jsme více evidence-based přístupu, ale i tak nám kurz přinesl cenné poznatky a mnoho praktických nácviků rozhovorů, které nás obohatily.
Setkání s islandskými kolegy pro nás bylo velmi příjemné a obohacující. Měli jsme možnost poznat lidi z různých vrstev společnosti, sdílet zkušenosti a vzájemně se inspirovat. Navázali jsme kontakty, které nám mohou být v budoucnu velmi užitečné.
Island v ČR
Zkušenosti, které jsme získali na Islandu, jsme se snažili přenést do našeho prostředí. Hlavním přínosem bylo zaměření na samotné vedení peerského rozhovoru – místo jednostranného poskytování rad se soustředíme na vytváření partnerského vztahu a hlubší naslouchání.
Velkou inspirací pro nás byl také koncept zavádění peerské podpory do různých oblastí, ať už v rámci školního prostředí, univerzitních poraden, nebo komunitní práce. Tento proces stále probíhá a na jeho realizaci se podílejí vyškolení peeři, kteří přinášejí své vlastní zkušenosti a vhled.
Vzdělávání peerů
Aby peerská podpora mohla fungovat v českém prostředí, bylo klíčové vyškolit naše vlastní peery. Tito studující prošli několika školeními vedenými odborníky z oblasti peer podpory, včetně zkušených pracovníků z Centra duševního zdraví Ledovec.
Během školení se peeři seznámili se základními principy peerské práce, aktivního naslouchání a sdílení svého peerského příběhu. Důležitou součástí bylo také zaměření na vlastní hranice a schopnost naslouchat nejen druhým, ale i sobě.
Zpětná vazba od peerů byla velmi pozitivní. Ocenili zejména možnost přinést do školení vlastní témata, která je zajímala, a získat nové informace, které mohou využít jak v peerské podpoře, tak i v běžném životě.
Div_ný workshopy
Peerskou podporu aplikujeme v rozběhnutých workshopech Div_nej, které realizujeme na středních školách. Cílem těchto workshopů je otevřít téma duševního zdraví, podpořit studující v přemýšlení o jejich další cestě a umožnit jim setkat se s peerským příběhem z první ruky. Zaznamenali jsme zajímavý posun ve znalostech středoškoláků – oproti období „za covidu” mají dnes mladí lidé mnohem více informací o duševním zdraví. Na základě zpětné vazby jsme zjistili, že by studenti ocenili podobný workshop spíše dříve během studia než až v jeho závěru.
Jeden z nejpamátnějších okamžiků během těchto workshopů se odehrál, když nám jeden žák, Karel, na začátku sdílel, že jedním z jeho životních cílů je naučit se hrát na pomyslný nástroj, který táhne na zádech a je pro něj spíše přítěží. Po skončení workshopu k nám přišel a vyjádřil své nadšení z příběhu naší peerky, která otevřeně promluvila o vlastní hypersenzitivitě. Karel v jejím příběhu našel paralelu a díky pocitům sounáležitosti a pochopení měl možnost vést velmi osobní rozhovor. Odešel s tím, že se bude snažit naučit se hrát na ten svůj pomyslný nástroj a měl radost, že měl příležitost sdílet.
Workshopy považujeme za důležité a jejich realizaci plánujeme i do budoucna. Na základě zkušeností však chceme upravit metodiku, aby lépe odpovídala aktuálním potřebám a znalostem naší cílové skupiny.
Prozkoumej, jak se na peerování dívají učitelka, peer a koordinátorka
Projekt je financován z fondů EHP a Norska a navazuje na předchozí úspěšný projekt Podpora duševního zdraví v adolescenci (PODUZ)
Registrační číslo projektu: MF-22773/2024/5804-3
